Novou zástavbou vzniklé nábřeží na pravém břehu Malše obdrželo dne 2. července 1921 pojmenování Na přívoze, a to proto, že ještě před postavením lávky se tady mezi Havlíčkovou kolonií a protilehlou ulicí Matice školské skutečně provozoval přívoz. Přestože od července 1921 byla úředně nařízena jednojazyčnost veškerých uličních názvů ve městě, užívali někteří zdejší Němci výjimečně i překladového označení Bei der Überfuhr. Když v červnu 1930 zemřel někdejší starosta Svoboda, konalo městské zastupitelstvo smuteční zasedání, na němž všichni, Svobodovy odpůrce nevyjímaje, ocenili zásluhy a především lidskost zesnulého. Neuběhly ani dva roky a městská rada se rozhodla uctít jeho památku tím, že dne 28. dubna 1932 přejmenovala dosavadní nábřeží Na přívoze na Nábřeží Otakara Svobody.
Tento název přečkal sice první měsíce okupace, ovšemže s německým ekvivalentem Svoboda-Kai, ale ještě v průběhu roku 1939 byl opět změněn na An der Fáhre/Na přívoze. Po osvobození se vrátilo předválečné jméno Nábřeží Otakara Svobody. Vydrželo ale jen do 22. Června 1955, kdy bylo zrušeno, neboť připomínalo osobnost buržoazní první republiky, a nahrazeno jednoduchým označením Na Nábřeží. Představitelé tehdejšího režimu našli pro toto své rozhodnutí alespoň částečnou omluvu: „tato úprava přinese, nehledě na důvody politické, praktické zjednodušení“. Název Na Nábřeží platí od té doby dodnes.
Otakar Svoboda (1880—1930) — ředitel Okresní nemocenské pokladny v Českých Budějovicích, činitel Národní jednoty Pošumavské, v roce 1918 jednatel zdejšího Národního výboru, poté místopředseda místní správní komise. V červnu 1919 byl zvolen prvním českobudějovickým starostou po vzniku samostatného státu a v této funkci setrval až do roku 1923. jako funkcionář stavebního družstva Havlíček se také zasloužil o výstavbu obytné Havlíčkovy kolonie; z řad tohoto družstva vlastně poprvé zazněl návrh na označení nábřeží, které s kolonií sousedí, Svobodovým jménem.
Zdroj: Ulicemi města Českých Budějovic (Daniel Kovář, Pavel Koblasa, 2005)